Česká sexuální inventura

Rocco měl ve svých začátcích při natáčení problémy. Nedokázal se vzrušit tehdy, když to bylo třeba. Zachraňoval svou příležitost u filmu tím, že se mobilizoval na toaletě. Také zjistil, že souložit před kamerou není tak jednoduché, jak si představoval. Přítomnost cizích lidí ho znepokojovala a rušila. Těmito slovy začíná levicový deník Právo svůj zábavný životopis světové pornohvězdy Rocca Siffrediho. V mnohem temnějších barvách popsala své první setkání s komerčním sexem šestnáctiletá Ludmila S. bulvárnímu Expresu: "Na Wilsonově nádraží mě najednou obstoupili tři Romové. Dva mě beze slova chytili za ruce, třetí mi přitiskl na břicho hodně špičatý nůž. Pak mě dovlekli do metra, odvezli na Vltavskou a zatáhli do činžovního domu. Po několika hodinách přišlo do místnosti šest Romů s tím, že pro ně budu šlapat. Odmítla jsem. Ztloukli mě, jeden po druhém znásilnili a zase ztloukli. To trvalo čtyři dny. Tak jsem se stala poslušnou. Odvezli mě na Teplicko a prodali asi za sedm set marek."Sladký život zahraničních pornohvězd a utrpení českých dívek v rukou pasáků na E 55 jsou zřejmě nejdůležitější novinky, které nám přinesla sexuální liberalizace po roce 1989 - alespoň podle zájmu, který pohlavnímu životu věnuje tisk i další média. Městské ulice zaplavené prostitucí a pornografií i zprávy o násilných sexuálních činech provokují české vzdělance a katolíky k peticím, kterými požadují zákaz násilí a pornografie v médiích. Pokusy mravokárců naopak před časem odsoudil Václav…