Levice v inkubátoru

PETR UHL (* 1941 v Praze) vystřídal od r. 1963, kdy absolvoval strojní fakultu ČVUT, řadu profesí: byl konstruktérem, referentem, učitelem, topičem, dva a půl roku (1990–92) ředitelem ČTK, nyní je šéfredaktorem Listů. V druhé polovině 60. let (za pobytů v Paříži) se sblížil s tamní krajní levicí, v 80. letech se hlásil k proudu, který sám charakterizuje jako revoluční marxismus. Postupně se jeho hlavní zájem přesunul k problematice lidských práv. Krátce před listopadem 1989 spoluzaložil Levou alternativu, v letech 1984–91 byl členem IV. internacionály. Patřil k zakladatelům Charty 77 a byl šéfredaktorem časopisu Informace o Chartě 77, více než deset let pracoval ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a v Čs.-polské solidaritě. Za svou politickou činnost strávil devět let (1969–73 a 1979–84) ve vězení. Po listopadu byl členem Rady KC Občanského fora, v letech 1990–92 poslancem federálního parlamentu za OF a později za Občanské hnutí. Je členem HOST a Českého helsinského výboru, působí jako expert Komise OSN pro lidská práva v Ženevě. Je ženatý, má tři děti.

První svobodné volby znamenaly jistý plebiscit proti komunismu, tématem voleb 1992 bylo pojetí a rychlost transformace. O čem budou podle vás ty letošní?

O povaze naší demokracie. Má-li být pouze zastupitelská, anebo také přímá. Běží o to, zda se občan pouze jednou za čtyři roky dostaví k urnám, či zda získá příležitost věci ovlivňovat i v mezidobí. Zcela…