Poté, co i nejstřízlivější odhad počtu nezaměstnaných překročil magickou hranici čtyř milionů, se klíčovým slovem v Německu stal výraz „práce“. Jistě tu působí i určitá, spíše reflexivně pociťovaná vzpomínka na zánik Výmarské republiky a neblahý chaos, na jehož počátku stála nezaměstnanost pětimilionová. Dějiny se sice neopakují, což zvláště platí v případě státu s takovými vývojovými zvraty v nejčerstvějších dějinách, jako je Německo, nicméně uhranutost sociální otázkou - coby poučení z minulosti - ve Spolkové republice zůstává. Není proto příliš divu, že „práce“ byla i ústředním tématem předvolebního boje ve spolkových zemích Šlesvicko-Holštýnsko, Porýní-Falc a Bádensko-Württembersko.
Překážkou je cena práce
Německo má hospodářské potíže. Křesťansko-liberální koalice disponuje ve Spolkovém sněmu jen minimální početní převahou. Rudo-zelená opozice hýbe díky své většině v zemských parlamentech hlasováním Spolkové rady, horní komory zákonodárného sboru. A liberálům, tedy FDP, média vystavila již nesčetněkrát politické parte. Je proto logické, že 24. březen, datum zmíněných voleb, získal příchuť osudovosti. Komentář berlínského listu Der Tagesspiegel hovořil týden před volbami o stříhání metru.Tento příměr nemířil ani tak na stupňující se napětí vzhledem k předloženým konceptům jednotlivých stran. Naopak. Spíše šlo o to, bude-li překonána rozhodovací blokáda. Díky patovému poměru mezi Spolkovým sněmem, ovládaným koalicí, a Spolkovou radou s deseti…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu