Filozof Václav Bělohradský v jednom svém článku napsal, že českoslovenští Němci museli být odsunuti proto, že se s nimi nedalo žít v jednom státě. Nedávno tuto tezi zopakoval v rudém Právu historik Eduard Goldstücker: „Nacismus vytvořil situaci, ve které Češi a Němci nebyli schopni žít vedle sebe v jednom státním útvaru.“ V Česku je toto téma i po padesáti letech života v míru stále živé. Málokdo u nás si však uvědomuje, že v podobné situaci se nyní nachází Izrael, že právě teď se rozhoduje o budoucím soužití Židů a Arabů ve Svaté zemi a že modelový problém názorového rozdělení společnosti, který známe například z Polska, se snad nejostřeji vyhrotil právě v jediné demokratické zemi Blízkého východu.
Dokud budou fanatici
Poslední vlna sebevražedného teroru Hamasu v Izraeli přitáhla pozornost k terorismu jako obecnému jevu dnešního světa. Proto se také v Egyptě sešli přední světoví státníci, aby se poradili, jak terorismu čelit. Teror také vyvolal spekulace o výsledku izraelských voleb, které proběhnou za dva měsíce, i o dalším osudu mírového procesu na Blízkém východě. Není se co divit.Vidíme-li na televizní obrazovce týden co týden záběry roztrhaných lidských těl, jen těžko můžeme hovořit o míru. To je také názor, který hájí zhruba polovina izraelské společnosti. Jeho zastánci, obecně řečeno pravice, tvrdí, že nynější vlnu teroru vyvolalo loňské rozšíření palestinské autonomie, neboť izraelské bezpečnostní síly na jejím území přišly o možnost…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu