Kletba žofínské večeře

Do slovníku zakázaných výrazů české politiky se definitivně zařadil pojem sponzorská večeře. Před časem dokonce výkonný místopředseda Občanské demokratické strany Libor Novák přispěchal občany ujistit, že peníze na financování volební kampaně ODS zcela určitě nebude získávat ze vstupného na večeři s předsedou strany jako v roce 1994. Jak se ale ubránit podezření, že se podobné společenské akce nedějí dál, jen pod jiným názvem. Je proto třeba jasně říci: ve srovnání s plesem KDU-ČSL či setkáním s Janem Kalvodou nebo třeba posezením a popovídáním s Liborem Novákem byla žofínská večeře přehledná, a proto dobrá akce.

Způsob se najde vždycky

Nynější situace je taková, že když někdo zítra poskytne některé straně dejme tomu milion korun, dozvíme se to nejdřív 1. dubna 1997. A to je pozdě. Kdo komu vypomohl, by bylo dobré vědět ještě před volbami. Příslušný zákon však nařizuje odevzdávat veřejnou zprávu o hospodaření včetně seznamu velkých dárců vždy až počátkem nového kalendářního roku. Když naproti tomu v prosinci 1994 pořádala ODS na pražském Žofíně večeři, bylo okamžitě vidět, kdo si zaplatil stotisícové vstupné. Protože akce byla veřejně přístupná, mohli si novináři hned na místě zajímavé sponzory vyzpovídat. Dobrou myšlenku však naše nejsilnější strana současně mistrně zdiskreditovala: nejenže hosty na večeři zval předseda vlády ČR, ale strana obeslala i šéfy podniků se státní účastí. Vládní stranu tak sponzorovaly například i Ostravsko-karvinské…