Dřevorubci na Petříně

Stráň rozrytá stopami pneumatik, úlomky větví, řady holých pařezů. Obvyklá daň za kalamitu způsobenou řáděním živlů nebo jiných škůdců - tentokrát ji platí Seminářská zahrada na Petříně. Přitom ještě vloni tu bohatě rozkvetlé koruny vytvářely tradiční kolorit české historické památky číslo jedna - Pražského hradu. V nejbližších měsících vyroste na oholené stráni les kůlů s přikurtovanými stromky a do dvaceti nebo třiceti let stromy dorostou.Řady věkem pokroucených kmenů, dodávající parku výjimečnou malebnost, vzaly za své v únoru. Zdravé dřevo padlých kmenů svádí k domněnkám, že Petřín napadla na pohled nerozpoznatelná, zato zhoubná nákaza, ohrožující stromy v širokém okolí. Správa parku ovšem fámy jednoznačně vyvrací. Proč se ale potom v chráněné rezervaci Petřína kácejí zdravé stromy?Božena Pacáková z Pražského ústavu památkové péče netají své rozhořčení z podezíravých otázek: „Rekonstrukci Seminářské jsme těžce vydobývali ještě za bolševika a plán se uskutečňuje již řadu let. Proč by se teď najednou měl někdo znepokojovat kvůli kácení stromů?“ Památkáři plánují úpravu parku od sedmdesátých let, autorem projektu se stal profesor Karel Červenka z Výzkumného ústavu výroby rostlin. Tehdejší správce zahrady n. p. Sady, lesy, zahradnictví začal s prořezávkou a likvidací náletových dřevin v roce 1979. Podle následného hodnocení profesora Červenky zpomalil tento zásah degeneraci stromů o 5–10 let. Přesto expert varoval, že do roku 1990 může dojít "k biologické smrti…