Mráz se vrací do Kremlu

Tvrdit, že Rusko je v mlze a jeho budoucnost je nečitelná, znamená klamat tělem, neboť - jak poznamenal Stanislaw Jerzy Lec - „nezkoušej předstírat, že něco tušíš, když to víš s jistotou“. Jakápak mlha! Ruská budoucnost je víceméně nevalná a celá otázka tkví v tom, zda bude nevalná více, či méně.

Jelcin už není pánem situace

Dnes se mnozí na Západě upnuli k nadcházejícím prezidentským volbám, jež se mají stát rozhodujícím zlomovým okamžikem v postsovětském vývoji Ruska. Namluvili si, že pokud se volby uskuteční v termínu a proběhnou vskutku svobodně a demokraticky, dojde k zásadnímu obratu a Rusko vykročí na cestu zákonnosti a sociálního smíru.Tato cesta je dost daleká. Vše, čeho jsou v dnešní situaci prezidentské volby schopny, je konzervace totálního rozštěpu, rozkolu ruské společnosti podél všech cílových čar. Žádný z politiků, kteří mají reálně šance na zvolení, není postavou ztělesňující celonárodní usmíření.Dnešní Jelcin už není strůjcem a pánem společenských pohybů. Vzedmutou vlnu zpátečnických nálad bude chtít spíše osedlat, než aby ji zhatil. Volba Zjuganova, vůdce rudé opozice, vyprovokuje zcela nezávisle na jeho předsevzetích politiku sociálního revanše, vyřizování účtů, spustí paniku a útěk kapitálu, destabilizuje situaci v zemi. Snad ještě horší obměnou než Jelcin a Zjuganov by byla volba tak mimosystémové postavy, jakou je Grigorij Javlinskij: volba mýtů je vždy horší než volba politických postav ukořeněných v reálném Rusku.

…