Podle legend bývaly Čechy a Praha gastronomickým rájem. Dnes však z rozmanitosti pokrmů zůstala pustina. Každá hospoda nabízí tucty masitých jídel, které mají stejnou oblohu, a kladou neřešitelnou hádanku, čím se vlastně od sebe liší. Vymřelo téměř vše, co není dodáno v polotovaru. Konzervy vládnou i v nejlepších podnicích, které usilují o tradici. Pokud jde o tak zvanou mezinárodní kuchyni, dá se v Čechách studovat, jak lze kvalitní kulturu proměnit v úpadkovou. V Praze gastronomie civí do prázdna. Miliony návštěvníků se valí malebnými uličkami, v jejichž bezpočetných a opuštěných lokálech lelkuje znuděný personál. Skutečně pulzující gastronomii tu představují McDonald`s a budky s párkem v rohlíku, které vytlačily dokonce i smažírny bramboráků. Turisté se rychle učí přijímat konfekční potravu…To je několik vět z článku, který nedávno vyšel v deníku Süddeutsche Zeitung. Text v detailech prozrazuje nepříliš důkladnou znalost tradiční české kuchyně, s jeho celkovým vyzněním, naznačeným už v názvu (Česká kuchyně pomalu padá do propasti), lze však souhlasit.
Legenda o ráji
Zprávy návštěvníků z minulých století nezní zdaleka tak beznadějně. Tak např. Johannes Butzbach, který navštívil Čechy koncem 15. století, popsal situaci následovně: "Lid v Čechách je hrubé plemeno a rád požívá jídel hodně kořeněných. Proto se říká jako přísloví, že prase v Čechách sežere do roka víc šafránu než člověk v Německu za celý život. Prostý lid má k obědu a večeři…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
