Ještě jsem se nerozpustil

MILAN UHDE (* 1936) vystudoval Filozofickou fakultu na Masarykově univerzitě v Brně a až do roku 1970 byl redaktorem měsíčníku Host do domu a učitelem na divadelní katedře JAMU. V šedesátých letech byl znám především jako autor divadelních a rozhlasových her. Během sedmdesátých let však upadl v nemilost komunistického režimu a nakonec se ocitl na seznamu zakázaných autorů (patřil mezi první signatáře Charty 77). V prosinci `89 se Uhde stal šéfredaktorem prvního nezávislého knižního nakladatelství Atlantis, záhy však byl jmenován ministrem kultury. Roku 1991 vstoupil do ODS, za niž kandidoval do tehdejší ČNR. Zde byl v srpnu `92 ve druhém kole zvolen většinou šesti hlasů předsedou českého parlamentu.Milan Uhde je ženatý, má dvě děti a nikdy nebyl členem KSČ.

Jste prvním předsedou parlamentu v samostatném českém státě. Do značné míry tedy vytváříte normy jednání i pro budoucí předsedy sněmovny. Jak vy vidíte roli předsedy parlamentu v dnešní české politice?

Takhle jsem si otázku nikdy nepoložil, ale máte asi pravdu, že ten, kdo jde první, vyšlapává stopy a svádí tak ostatní, aby v nich buď kráčeli, nebo se od nich distancovali. Mé postavení je o to složitější, že předseda parlamentu je formálně druhý nebo třetí muž ve státě a mnozí lidé si myslí, že je nadán i konkrétní výkonnou mocí. Ve skutečnosti jsou ale mé pravomoci velmi omezené - prakticky o všem se musím radit s poslanci. Postavení předsedy sněmovny je daleko víc…