Konec ekologického disidenta

Ministr životního prostředí František Benda se před rokem odhodlal prosadit ve vládě některé ekologické požadavky - například prosadit do vládní ekologické koncepce princip trvale udržitelného rozvoje nebo zastavit stavbu cementárny v Českém krasu. Svou pověst neohroženého bojovníka podtrhl loni v září dalším smělým činem, když jmenoval nesmlouvavého ekologa Ivana Dejmala ředitelem Českého ústavu ochrany přírody. Právě kvůli Dejmalovi ale za půl roku o své ostruhy přišel. „Až dosud jsme vás kritizovali jen diplomaticky v obavě, že by na vaše místo mohl přijít někdo horší,“ píše ministru životního prostředí například Hnutí Duha. "Únosné meze jste však překročil odvoláním Ivana Dejmala. Žádáme vás, abyste podal demisi."Ani František Benda se však o svém někdejším podřízeném nevyjadřuje s velkými ohledy: "Pan Dejmal se za státní peníze choval jako disident nebo ekologický aktivista. Byl státní zaměstnanec, placený z daní poplatníků. A zdaleka ne všichni jsou příslušníky ekologických iniciativ nebo lidmi, kteří staví ekologii na první místo. Měl si včas uvědomit svoji úlohu."O čem se tedy Ivan Dejmal nedohodl se svým ministrem? A choval se opravdu tak neadekvátně, jak tvrdí F. Benda, nebo jen dělal navzdory svému ministrovi odpovědně svou práci?

Česká cesta

Tichá válka mezi Dejmalem a Bendou propukla již v listopadu. Ředitel odmítl ministrův příkaz připravit smlouvu o pronájmu jeskyní Moravského krasu soukromé společnosti. Poprvé se přitom jasně…