Mytologické příšery
Když před několika lety odešel do penze jeden z nejznámějších západních špionů, rozhodl se věnovat dvěma věcem: výchově mentálně postižených dětí a psaní televizních scénářů, které by se opíraly o jeho konkrétní zážitky a zkušenosti z práce v tajné službě.
Když před několika lety odešel do penze jeden z nejznámějších západních špionů, rozhodl se věnovat dvěma věcem: výchově mentálně postižených dětí a psaní televizních scénářů, které by se opíraly o jeho konkrétní zážitky a zkušenosti z práce v tajné službě. Se svými scénáři ale neuspěl. „Nejsou to špatné příběhy,“ řekli mu televizní producenti, „chybí v nich ale zobrazení Absolutního zla, bez kterého divák podobný příběh nemůže akceptovat. Špionáž je přece něco jiného než rodinná sága."Zpravodajci jsou inteligentní, tolerantní a nesmírně trpělivý lidé. Bez těchto vlastností nemohou dlouhodobě vykonávat své povolání, ani obstát v situacích, do kterých se nutně dostávají. Špion si tedy klidně vyslechl poučování lidí z televize a vzal si z něj své vlastní ponaučení: "Až po pětatřiceti letech služby jsem pochopil svoji skutečnou roli. Roli mytologické příšery, která čelí Absolutnímu zlu, nebo ho chvílemi ztělesňuje. Možná je ale tahle role důležitější než všechno ostatní, co jsme kdy dělali, nač jsme byli pyšní i zač jsme se styděli. Pokud si nás chtějí vlády a občané platit především jako součást své mytologie, ať je tomu tak. V dnešní zmatené době to možná není až tak špatná role."Dnes se špion věnuje výchově narušených dětí a čas od času radí své vládě. Činí tak s jistou nevrlostí, která zvyšuje jeho vážnost. "Vládám,“ vysvětluje svým následovníkům, „můžete říkat buď banality, nebo věci, které nechtějí slyšet. Ani za jedno, ani za druhé se ale nedočkáte vděčnosti.“
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu