Mahlerova katedrála

Literát a scenárista Zdeněk Mahler je dnes nejvlivnějším z bojovníků za to, aby katedrála sv. Víta v Praze nebyla majetkoprávně přiřčena některé instituci římskokatolické církve, ale „českému národu“. Jeho autorský pořad, který chtěl tento nárok doložit historickými fakty, uvedla ČT 1 nejprve o Vánocích, a pak „na četná přání diváků“ znova, v hlavním večerním vysílacím čase - tentokrát už po vynesení soudního rozsudku, který katedrálu přiřkl svatovítské kapitule. Pro ty, kdo kvůli videu ještě zcela neodvykli čtení, vydal Mahler svůj text knižně.Zkušený autor dokázal k výkladu historických faktů přidat notu „uměleckého vypravěče“. Mluví-li o katedrále jakoby o živém individuálním organismu, zpřístupňuje dnešnímu člověku něco z kouzla, jímž katedrála, jako každé kvalitní umělecké dílo, nepochybně působí. Historika však v Mahlerově výkladu zarazí značný počet věcných chyb, omylů a cílených polopravd, které jsou ovšem nejnebezpečnější. Pro bližší ilustraci lze uvést dva takové příklady. Mahler říká, že král Jan Lucemburský věnoval královský výnos ze stříbrných dolů na stavbu katedrály. Historický pramen však praví, že král Jan daroval tento výnos 23. října 1341 svatovítské kapitule, aby za něj pořídila kromě ozdob náhrobků sv. Václava a Vojtěcha i novostavbu chóru a celého kostela. Na závěr svého výkladu pak Mahler uvádí, že se ke katedrále zřizuje kapitula, aby ji spravovala. Ve skutečnosti byla ovšem kapitula svatovítského kostela zřízena již před rokem 1068, ještě za…