Ve znamení genu

Málokdo ví, že při udělování Nobelovy ceny je už dlouhá léta porušována původní závěť jejího zakladatele - cena se uděluje nikoli za objevy roku právě minulého, ale za práce 10 až 30 let staré. Jiná možnost asi není. Ve vědě lze málokdy bez rizika určit, co z nového poznání přetrvá nadšení přítomné chvíle. Je to podobné, jako chtít uhodnout, která z malých stružek kdesi v horách byla rozhodující pro vznik velké řeky. I tady ovšem výjimky potvrzují pravidla. Na takovou výjimku zdá se upozorňuje poslední volba „molekuly roku“.Tento zcela vážně míněný, i když polovážně znějící titul uděluje každý rok prestižní světový vědecký časopis Science. Roku 1994 titul dostala skupina enzymů, jejichž starostí je udržovat neporušenou molekulu DNA, ve které jsou uloženy dědičné informace o našem organismu. Volba potvrzuje, že tato oblast biochemie nejen přitáhla pozornost vědců, ale že zde došlo také k novým objevům. Podle ředitele vídeňského Ústavu molekulové patologie, prof. M. Birnstiela, „nejdůležitějším milníkem bylo poznání, že rakovinu je vždy možné přičítat programovacím chybám v genetickém kódu buňky“.

Molekula roku 1994

Je známo, že buňky našeho těla se dělí. Při každém takovém dělení je třeba novou buňku vybavit kopií lidského genomu, který obsahuje asi tři miliardy písmen genetické abecedy (bází). V každé vteřině, tedy i ve chvíli, kdy čtete tento článek, dochází v každé buňce vašeho těla k poškozování molekul DNA. Každá buňka přijde denně o asi 10…