Kdo nic nedělá, nic nepokazí

RNDr. Vilém Holáň (*1938 v Ostravě) studoval na univerzitě v Brně, odkud byl v roce 1959 z politických důvodů vyloučen. Na vojně sloužil za trest u technické jednotky. Poté pracoval jako dělník, jako technik v podniku Výstavba Ostravsko-karvinských dolů a odborník v oblasti informatiky ve zdravotnictví. Fakultu dokončil v roce 1968. Specializace: teoretická kybernetika a matematická informatika, je autorem asi čtyřiceti odborných prací. Po roce 1989 vstoupil do KDU-ČSL (člen ostravského zastupitelstva), v roce 1992 byl zvolen do Federálního shromáždění. Před svým vstupem do vlády působil na ministerstvu zahraničí nakonec jako vrchní ředitel sekce pro Asii, Afriku a Latinskou Ameriku. Od 22. září 1994 je českým ministrem obrany. Je ženatý, má tři děti: dceru (28), a dva syny (24 a 18).

Jaká je podle vašeho názoru vojenská role České republiky v budoucí Evropě a ve světě? Co můžeme nabídnout, aby o nás měli vyspělí partneři opravdu zájem?

To je otázka na zásadnější debatu. Není dobré příliš často opakovat jenom to, že chceme do NATO. Měli bychom především vybudovat velice schopnou, efektivní, pružnou a přitom malou obrannou sílu, abychom komukoli, kdo by chtěl narušit naše území, řádně znepříjemnili život. Všechny kroky při transformaci armády musí směřovat k tomu, aby naše armáda mohla vplynout do prostředí Severoatlantické aliance. Síla naší armády je limitovaná. Někomu se dokážeme ubránit. Někomu ne, a v tom případě budeme potřebovat pomoc…