Dráha nespadla, nikdo nezešílel

Jak donutit k prosperitě firmu, která nemůže zkrachovat? Taková otázka by měla dobrou naději na vítězství v soutěži o největší chyták ekonomické reformy. Týká se státního podniku České dráhy, který zaměstnává přes sto tisíc lidí, obstarává polovinu nákladní a osobní přepravy a každoročně ze státního rozpočtu dostává okolo osmi miliard korun.Poslední návrh, jak zlepšit bilanci železnice, nabídla kontrolorka Ministerstva dopravy a členka sociálně demokratické strany Eva Vitoušová: potrestat vedení podniku za nepořádek v účtech. Rada je jasná a jednoznačná, bohužel má své nevýhody. Dráhy by totiž byly ztrátové i s úplně bezchybnými účty. a pokud se krachující socialistický monopol rychle nepromění v jednu nebo více moderně řízených firem, může za pár let prodělávat desetkrát víc než dnes. Úvodní otázku tedy můžeme upřesnit: jak České dráhy reformovat?

Když přilétl Šíp

V České republice - možná více než kdekoliv jinde na světě - dráha představuje kulturní a civilizační hodnotu. Není divu: železniční síť je díky značným investicím především z dob Rakousko-Uherska jednou z nejhustších na světě a služba u dráhy se stala něčím, na co byla řada našich předků hrdá. Nějakou milou vzpomínku na železnici (nebo alespoň lokomotivu) musí mít v srdci téměř každý. Stačí si vzpomenout, v kolika českých filmech či románech se motiv železnice nebo nádraží objevuje. Smutná realita posledních padesáti let ale potlačila u většiny z nás poslední zbytky nostalgie.…