Chůze po minovém poli
Není zvykem izraelských prezidentů dávat vládě rady - a ještě k tomu v oblasti zahraniční politiky, jež byla až dosud výlučným monopolem kabinetu.
Není zvykem izraelských prezidentů dávat vládě rady - a ještě k tomu v oblasti zahraniční politiky, jež byla až dosud výlučným monopolem kabinetu. Ezer Weizman však toto pravidlo porušil: vyzval vládu, aby přestala jednat s Organizací pro osvobození Palestiny (OOP). Zdejší občané, zvyklí na poťouchlá, ale ještě častěji smutná zauzlení v mírovém procesu s Jásirem Arafatem, přijali prezidentova slova s euforií. Očekává se, že Weizmanův krok bude mít dalekosáhlé důsledky.Co vlastně prezident vládě vytýká? Především to, že jedná i nadále s předákem OOP, ačkoliv dobře ví, že Arafat není reprezentantem Palestinců. Vláda musí mít také jasno, že Arafatovi vůbec nejde o mír, nýbrž - ve stejné míře jako všem ostatním palestinským frakcím - o likvidaci Státu Izrael. Arafat nemá kredit u Palestinců, nemá ho ani ve své vlastní frakci. Uznání se těší u současné izraelské vlády, jakož i u všech levicových vlád v Evropě.
Rok a půl poté
V prezidentově rozboru jde především o bezpečnost země. Weizman doslova říká: bezstarostně, nedbale kráčí vláda přes minové pole. Ani ji nenapadne uvažovat, že za rohem možná číhá nebezpečí. Když se na nás střílí, má přestat diskuse s partnerem, má se přehodnotit celá situace. Prezidenta dále mrzí, že muselo uplynout 18 měsíců od jednání v Oslu, než vládě došlo, že ani hospodářská spolupráce s Palestinci není dost dobře možná. Není vůbec o čem mluvit. Izrael je v této oblasti ekonomickou velmocí, kdežto Palestinci nemají průmysl,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu