Atrapy z Holandska

Co se stalo se starými, dobrými jablky z ráje? Někdejší tomaty, pocházející od Indiánů kmene Nahuatl, byly sice malé, nažloutlé či zelené, avšak měly chuť, „přirozenost a účin“ - byla to „jablka milosti“, jak říká doktor Mathioli ve svém Herbáři. Dnes je většina rajských jablek téměř bez chuti a má jen malou výživnou hodnotu. Rajčata milují teplo - jejich pravlastí jsou americké tropy. Dnes však patří neodlučitelně k Holandsku, kde je průměrná teplota okolo 10 stupňů Celsia a prší tak 200 dní v roce. Je to vymoženost zemědělské technovědy: z rajského ovoce se stal produkt spojení minerální vlny, výživného roztoku, počítače a nafty.V Holandsku se rajská jablka pěstují „uměle“ ve sklenících na ploše okolo 13 milionů m2. Nikde se nevyrábějí tak efektivně: sklízí se 50 kg na m2, za sezonu více než 5 miliard plodů. Holanďané je vyvážejí do 33 zemí světa.

Život ve skleníku

Díky technice je holandské rajče nezávislé na počasí a ročním období. Něco to však stojí. Moderní skleník je průmyslový gigant, jehož tep (teplota, vzdušná vlhkost, větrání a výživa rostlin) řídí počítače. Připomíná jednotku intenzivní péče: rostliny jsou totiž supercitlivé a kdyby se do výživného roztoku dostaly zárodky chorob či škůdců, mohla by snadno podlehnout celá pěstovaná kultura. Již před 30 lety Holanďané zavrhli zem (byla pro ně příliš špinavá, museli příliš často bojovat s bakteriemi a plísněmi), plantáže vystlali folií a začali rajčata pěstovat na podložkách ze sterilní…