Nejvíc proher máme kvůli vlastní neschopnosti
Rozhovor s Richardem Falberem.
RICHARD FALBR se narodil r. 1940 ve Velké Británii. Jeho rodiče, český interbrigadista a Španělka, se seznámili během španělské občanské války. Po maturitě pracoval v zahraničním obchodě (Strojexport, Strojimport), v letech 1963–69 učil jazyky na škole ministerstva vnitra ČSSR, což je podle něj jediným důvodem, proč má pozitivní lustrační osvědčení. V archivních záznamech je však uvedeno, že také prohlížel poštu přicházející ze zahraničí na čtecím přístroji Jezero, speciálním patentu StB (otázku na toto téma v rozhovoru odmítl). V letech 1970–89 pracoval jako odborový právník, krátce byl právníkem zoo v Tróji. Od r. 1990 působí ve vysokých funkcích v odborech: v letech 1990–93 byl prezidentem Československé komory odborových svazů, od dubna 1994 je předsedou Českomoravské komory OS. V letech 1992–93 byl také místopředsedou ČSSD. R. Falbr je považován za nejschopnějšího domácího odboráře - někdy bývá nazýván „táta pracujícího lidu“. Hovoří výborně anglicky, španělsky a rusky. Je ženatý, má dvě děti.
Tvrdíte, že odbory by měly být silné. Co si pod tím představujete?
Pod tímto pojmem si představuji základní organizace s odboráři, kteří vědí, proč jsou v odborech, fungující odborové svazy, vlivnou a akceschopnou centrálu.
Dobře, ale co to znamená? Svazy, kterým stačí zavelet, a je stávka? Které něco nařídí managementu, a on to poslušně splní? Nebo naopak ty, v jejichž odvětví je klid a vysoké platy?
Silné…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu