Mámivé půvaby nezávislosti

Jsme národ grázlů, nebo zbytečně kriminalizujeme, řekl před půldruhým rokem ministr spravedlnosti Jiří Novák (ODS). Dodal, že jeho úřad „intenzivně pracuje“ na podrobném analytickém materiálu, který by mu měl na tento problém dát odpověď a zároveň vytyčit mantinely trestní politiky státu. Slibovaný materiál je konečně hotov, ministerstvo jej však ani po opakovaných žádostech nebylo schopno veřejnosti ukázat. Koncepce tuzemské trestní politiky - tedy jaké vlastně zločiny má stát zájem přísně trestat, a co by naopak chtěl odlehčit do kategorie přestupků - zůstává proto nadále zahalena tajemstvím. Dlužno dodat, že nejen pro řadové občany: některá právě probíhající či nedávno zastavená trestní stíhání vzbuzují obavu, že v taktice či představách svého ministerstva se přinejmenším neorientuje ani řada státních zástupců.

Marihuana a pohrdání soudem

Stíhání asi desítky novinářů za „vyzrazení“ zcela banálních úředních tajností či snahy postihnout za „neoprávněné nakládání s osobními údaji“ bývalého policejního prezidenta Stanislava Novotného zastavil nedávno až důrazný pokyn vrchního státního zástupce. Libor Grygárek ovšem nemůže svým podřízeným vetovat kdeco, takže dál běží případy, nad jejichž smyslem nezbývá než kroutit užasle hlavou. Proč má například stát zájem vyrábět zločinné „šiřitele toxikomanie“ z majitelů vydavatelství Votobia, kteří přeložili a vydali populární americkou kuchařku „Vaříme s konopím“? Nebo proč je popotahován Ondřej Nosek ze…