0:00
0:00
Zahraničí30. 1. 19954 minuty

Stínání Hlavy čtyři

Kdyby se dnes ve Velké Británii konaly volby, připadla by adresa Downing Street číslo 10 a s ní i úřad premiéra opět labouristům.

Astronaut

Kdyby se dnes ve Velké Británii konaly volby, připadla by adresa Downing Street číslo 10 a s ní i úřad premiéra opět labouristům. Ti jsou od roku 1979 v opozici, ale průzkumy veřejného mínění ukazují, že preference voličů se dnes kloní spíše na jejich stranu. Při posledních volbách v roce 1992 zvítězili konzervativci jen nepatrnou většinou - poté, co John Major vystřídal Margaret Thatcherovou v předsednickém křesle. Její z hlediska makroekonomického většinou prospěšné privatizační projekty nakonec přetížily trpělivost obyvatel, kteří znervózněli představou konce Británie jakožto „welfare state“, státu s jistou sociální sítí. Volba Johna Majora byla tedy úkrokem zprava směrem do středu.

Blair v Clintonových stopách

↓ INZERCE

Výrazný podíl na vítězství konzervativců mělo ovšem tehdejší vedení Labouristické strany. V jejím čele stál Neil Kinnock, muž nepřeslechnutelně socialistické rétoriky, která nakonec odstrašila i nejednoho nespokojence s politickou „železné lady“. Na jaře 1994, po smrti Johna Smitha, jenž labouristům krátce šéfoval po Kinnockově rezignaci, byl předsedou strany zvolen Tony Blair. Jeho nástup se přirovnával k nástupu Billa Clintona v USA: odrostlý příslušník generace šedesátých let, skeptický k ideologiím a s notnou dávkou pragmatismu. I zde šlo o úkrok do středu - tentokrát zleva.Blairova antiideologičnost nyní ovšem prochází zatěžkávací zkouškou. Na konci loňského roku přišel s návrhem zrušit Hlavu IV programového prohlášení labouristů…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články