Milionář bez střechy nad hlavou

Co ukázalo zemětřesení v Kóbe, nejtragičtější v Japonsku za posledních sedmdesát let? Několik věcí. Za prvé: přírodní katastrofa může zasáhnout technologickou velmoc stejně ničivě jako zaostalou zemi třetího světa. Za druhé: přesná předpověď zemětřesení patří stále do hájemství science-fiction i v Japonsku. Za třetí: vlády mají v těchto případech jen omezené možnosti. A další, avšak nejaktuálnější bod: v prvních dnech a týdnech po rozsáhlé katastrofě potřebuje humanitární pomoc i sebevyspělejší stát.

Za kolik chránit lidský život

Co vlastně může udělat vláda na poli prevence? Jak napsal britský The Economist, v podstatě musí propočítat rozdíl mezi připraveností a paranoiou. Jednotlivec uvažuje tak, že jeho život se má chránit za každou cenu, ale společnost, omezená ve svých zdrojích, na takovou zásadu přistoupit nemůže. Musí zvážit konkrétní cenu, kterou je ochotna vynaložit na ochranu každého života. Obdobný problém známe sami ze zdravotnictví a se stejným dilematem se potýká například izraelská vláda: dokonalou bezpečnost občanů by zajistil buď policejní stát, nebo neprodyšná izolace, a tak nezbývá, než přistoupit na určité riziko.Vlády mají ovšem smůlu, neboť - na rozdíl od novinářů - takto „cynicky“ argumentovat nemohou. A už vůbec ne v emocionálním ovzduší, jaké vládne v Japonsku po zemětřesení nebo v Izraeli po nejnovějším teroristickém útoku. Navíc se prakticky nikdo neptá, co se díky prevenci - byť nedokonalé - podařilo zachránit. Naopak…