O šest desetin procenta

Model klasické rodiny se v Irsku po staletí neměnil: sedřená matka s hejnem dětí jako stupínky, která o sobotách vysedává do noci u krbu, aby byla vzhůru, až se manžel s již dospělými syny vrátí z hospody. Pak jim zout boty a uložit je do postele. Čekání si mohla krátit háčkováním kabátků na další miminko, které už bylo na cestě. Ráno pak vstát za kuropění, aby stačila rodinu vzbudit a vypravit na nedělní mši.Únik z bludného kruhu věčných těhotenství a nevydařených manželství do nynějška neexistoval. V Irsku nebyl povolen ani rozvod, ani interrupce, ba ani antikoncepce. Zhruba 80 000 Irů, jimž se manželství nevyvedlo a kteří od partnera odešli, žilo v jakémsi právním i společenském vakuu: další sňatek uzavřít nemohli, a děti, které z případného nového svazku vzešly, musely snášet všechna příkoří spojená s puncem nelegitimity.Referendum o povolení rozvodů v pátek 24. listopadu, v němž jejich stoupenci těsně zvítězili, však názorně ukazuje, že změny se nevyhýbají ani této snad nejkatoličtější společnosti v soudobé Evropě.

NE rozvodům, ANO Bohu

Pravda, výsledky hlasování byly tak těsné, že v sobotu večer se muselo sčítání opakovat, neboť rozdíl ve prospěch tábora „ANO rozvodům“ činil jen asi 8 000 hlasů. Konečný výsledek pro ně vyzněl potěšitelněji: připsali si k dobru ještě tisíc. Přesto činil konečný rozdíl jen asi 0,6 %.Mnozí Irové, kteří na rozvod čekají už léta, před referendem neskrývali své obavy: o změně příslušného článku ústavy z roku 1937…