Jak bude po válce

Válka v Bosně končí. Tak alespoň zněly novinové titulky, jež minulou středu oběhly svět - poté, co předchozí den podepsali tři prezidenti v americkém Daytonu dohodu o míru na Balkáně. A co teď? Můžeme si položit v zásadě dvě otázky. Je zmíněná dohoda pouze cárem papíru? To tvrdí třeba mnozí bosenští uprchlíci, kteří už se zabydleli v západní Evropě a nedovedou si představit návrat domů. A pokud dohoda skutečně znamená mír: za jakých podmínek by takový mír fungoval?

Etnické hranice zůstanou

Bezprostřední rizika, jež mohou ohrozit dohodu z Daytonu, jsou známa. Jde o dvě věci. Za prvé: přistoupí na diktované podmínky bosenští Srbové? Za druhé: schválí washingtonský Kongres účast amerických jednotek v Bosně? Nemá smysl příliš spekulovat, ale zdá se, že opatrný optimismus je nyní na místě.Slobodan Miloševič - nejvyšší srbská autorita - dohodu podporuje, bosenští Srbové nejsou zdaleka jednotni a z jejich celebrit by na míru tratili pouze Radovan Karadžič a Ratko Mladič. A Spojené státy by asi těžko riskovaly ztrátu tváře. Poté, co mírovou dohodu iniciovaly i dotlačily do konce, by ji záporným výrokem Kongresu udusily. Můžeme tedy říci asi tolik: dohoda cárem papíru není a fungující mír nejspíše zajistí. Abychom mohli říci, jak tento mír bude vypadat a zda může být skutečně definitivní, musíme vyjít ze základních bodů dohody. Ve zkratce je můžeme shrnout takto:- Bosna jako jednotný stát dvou celků;- nerozdělené Sarajevo;- centrální ústavní orgány;-…