Chasidské příběhy

Slovníky vystačí s kulatými čísly, a tak se dočteme, že genocida evropských Židů si za 2. světové války vybrala šest milionů obětí. Do 7. ledna je na Pražském hradě vystaven fotografický dokument, který vznikal právě proto, aby trvale upomínal na velkou část židovského národa, žijícího v diaspoře střední a východní Evropy. Záznam pořídil ve 30. letech Roman Vishniac; výstava v Tereziánském křídle Starého královského paláce nese titul Zmizelý svět.

Zázračné dítě

Autor se narodil roku 1897 poblíž Petrohradu v ortodoxní židovské rodině. Fotografoval už jako osmiletý, v devíti letech začal experimentovat s mikrofotografií. Od roku 1914 studoval šest let v Moskvě biologii a medicínu, ale před akademickou kariérou dal přednost emigraci. Prokázal tím smysl pro exaktní diagnózu společenské situace. Ve vědecké dráze pokračoval v Berlíně, aby dal za dvacet let se stejnou nevyhnutelností přednost Severní Americe před Evropou. V New Yorku Roman Vishniac roku 1990 umírá coby nositel celkem sedmnácti akademických titulů. Že odejel se svou ženou a dvěma dětmi ze starého kontinentu za pět minut dvanáct, má příčinu právě v jeho fotografické práci.

Riskantní návraty

Roku 1933 byl Německem vyhlášen počátek tisícileté říše. Roman Vishniac opět pochopil, že pro mnohé příslušníky jeho národa nebude záchrany. Lodní lístek do Ameriky stál více než tři sta dolarů a kromě peněz bylo třeba i vízum. Bertold Brecht v Hovorech na útěku (1941) říká: …