Mnoho povyku pro kus papíru
Začátkem minulého týdne vzbudila rozruch dohoda o východní Slavonii, posledním chorvatském území obsazeném Srby, kterou uzavřeli zástupci Záhřebu a slavonských Srbů.
Začátkem minulého týdne vzbudila rozruch dohoda o východní Slavonii, posledním chorvatském území obsazeném Srby, kterou uzavřeli zástupci Záhřebu a slavonských Srbů. Nebylo příliš divu: poprvé od začátku války padla teze, že na Balkáně se respektují pouze vojenské výsledky. Podíváme-li se však na text smlouvy, nelze než říci, že novináři si příliš navykli sdílet profesionální optimismus diplomatů. Označovat jednotlivé dokumenty, vyjednané za zeleným stolem, přívlastky „přelomový“ a „historický“ je přehnané: zmíněná dohoda je jen nejhmatatelnějším výsledkem konference v americkém Daytonu, ale nikoliv přelomem. Už proto, že nezaručuje návrat této oblasti pod správu Záhřebu, jak mylně uvedla média, nýbrž pouze přechodné období, po jehož konci bude vše otevřené. Válka o východní Slavonii tedy do budoucna zažehnána není.
Jen po přechodnou dobu
Podívejme se na věc zblízka. Východní Slavonie představuje zhruba 4,5 % chorvatského území. Je tu neblaze proslulé město Vukovar, jež jugoslávská armáda doslova srovnala se zemí, ale i ropné pole Djeletovci, na němž si Srbové podle chorvatských zdrojů za čtyři roky okupace mohli načerpat zhruba 600 000 tun ropy a 25 milionů m3 zemního plynu o celkové hodnotě kolem sta milionů dolarů. Z oblasti uprchlo nebo bylo násilím vyhnáno přes sto tisíc lidí.Koncem roku 1991 se východní Slavonie stala částí „Republiky srbská Krajina“. Letos však tento útvar - až na východní Slavonii - znovu dobyli Chorvati. Proto se mnoho…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu