0:00
0:00
Ekonomika20. 11. 19956 minut

Hospodářská politika je nesmysl

Názory žáků, které vycházejí z tezí "otců-učitelů", bývají často mnohem radikálnější a nesmlouvavější než myšlenky a postoje jejich profesorů. Nejinak je tomu i s letošním laureátem Nobelovy ceny za ekonomii Robertem E. Lucasem.

Astronaut

Názory žáků, které vycházejí z tezí „otců-učitelů“, bývají často mnohem radikálnější a nesmlouvavější než myšlenky a postoje jejich profesorů. Nejinak je tomu i s letošním laureátem Nobelovy ceny za ekonomii Robertem E. Lucasem. Zatímco jeho učitel Milton Friedman byl za svého života s myšlenkou, že stát by měl minimalizovat své vstupy do tržních vztahů, považován za nemístného radikála, žák Lucas jde ještě o krok dál: tvrdí, že hospodářská politika je již ve své podstatě nesmyslná, a tudíž neúčinná. Odborně se celá věc jmenuje teorie racionálních očekávání.

Konec Phillipsovy křivky

↓ INZERCE

Až do šedesátých let bylo nemyslitelné, že by si někdo dovolil popřít tehdy široce uznávanou teorii Phillipsovy křivky. Ta tvrdí, že existuje dlouhodobá i krátkodobá závislost mezi plnou zaměstnaností a inflací. Národohospodáři mají podle této teorie možnost zvyšováním vládních výdajů zaměstnat vyšší počet pracovníků, a tedy zvýšit celkový výkon ekonomiky, ovšem za cenu rostoucí inflace. A naopak: politika snižování inflace bude mít za následek větší nezaměstnanost. Friedman dokázal, že Phillipsova křivka v dlouhé perspektivě neplatí. Brilantní analýzou empirických dat z hospodářské praxe totiž jednoznačně demonstroval, že v dlouhém období existuje mnoho zemí, které trpí jak velkou nezaměstnaností, tak obrovskou inflací. Tento předpoklad je dnes uznáván i „hlavním proudem“ makroekonomie. Teoretici racionálních očekávání jdou dál než Friedman. Tvrdí, že vazba mezi…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc