Zadržet svět, aby mě nepohltil

Když loni jako čestný host kongresu Mezinárodního PEN-klubu chodil několik dnů po Praze a jeden den po Plzni, byl k poznání i podle starých fotografií. Má dar vyniknout v davu; tu granátnickou míru má v rodě: všichni synové jeho dědečka měli přes metr osmdesát. Vzpřímený, i v obličeji štíhlý, léta obrýlený Arthur Miller. Nezplešatěl, nezbachratěl, ani se nenahrbil. Jenom zešedivěl a rýhy ve tváři se mu prohloubily.Jedna z fotografií, která je v obrazové příloze jeho memoárů, obletěla v polovině padesátých let celý svět. Arthur Miller a Marilyn Monroe vstupují do Pantheonu Úspěchu a Slávy. Takřka symbolický svazek Intelektu a Sexu. Společná vstupenka měla podobu oddacího listu a přišla jim draho. Celá Amerika, celý svět čekal na to, jak se tento ideální a riskantní svazek naplní. Byl krátký a zůstal neplodný, i umělecky. Zažili spolu něco, co chvílemi mohlo vypadat na sartrovské peklo. Ale neměli to v životě lehké ani každý zvlášť.

Židovský chlapec z Brooklynu

Narodil se 17. října 1915 v Harlemu, který tenkrát, ani v letech dvacátých, nebyl místem tak nepřístupným jako dnes. Stejně jako Eugene O`Neill nemůže se ani Miller vykázat žádným vzorovým patricijským rodokmenem: je Američan druhé generace. V osmdesátých letech minulého století se Millerovi prarodiče vystěhovali do Ameriky. Milerova otce Isidora nechali ještě, bůhví proč, nějaký čas doma. Nebylo mu ani sedm let, když cestoval sám, s cedulí na krku, do Hamburku a odtud lodí do Nového světa. V…