Na okraj Saddámova referenda

Minulou neděli, 15. října, odpovídali Iráčané v prvním referendu v dějinách své země na jedinou otázku: Souhlasíte, aby se Saddám Husajn ujal funkce prezidenta? Celá věc nemohla dopadnout jinak: Saddám získal 99,96 % odevzdaných hlasů. Proč ale irácký prezident vyhlásil referendum, když bylo vše předem jasné? Hlavně proto, aby doma i navenek demonstroval své pevné postavení v zemi.V létě uprchli dva Saddámovi zeťové a blízcí spolupracovníci z Iráku do Jordánska (viz Respekt č. 34/95). Západní sdělovací prostředky začaly horlivě poukazovat na blížící se konec bagdádského vedení. Dnes již je jisté, že uprchlíci nemají pro USA, Jordánsko a iráckou opozici větší význam. Pohyby, které se nyní odehrávají pod hladinou politického života v zemích sousedících s Irákem, však mohou významným způsobem zasáhnout do rozdělení nalezišť ropy na Blízkém východě.

Příběh o moudrém králi

Koncem devatenáctého století si v arabském světě konkurovaly tři říše. Především to bylo Turecko, jehož impérium se rozprostíralo od Balkánu až po Jemen. Pak se tu angažovala Velká Británie, opírající se o významné postavení v Egyptě a sílu svého námořního loďstva. Nakonec zde ve zmenšené míře uplatňovali vliv Francouzi, kteří kromě severoafrického pobřeží dominovali v Levantě.Začátkem dvacátého století uzavřeli Britové dohodu s kmenem Hášimovců, který panoval v Hidžázu - pásmu Arabského poloostrova přiléhajícímu k pobřeží Rudého moře. Hášimovci byli pány nejsvatějšího muslimského…