Krach bílé reformy

Lékař vyzbrojen injekcí ze všech sil brání smrtce skolit kosou poživačného tlouštíka, který neví, zda má dřív kouřit cigaretu, nebo se cpát knedlíky a pivem. Jménem ministra zdravotnictví připomíná tento billboard kolemjdoucím „odpovědnost za vlastní zdraví“. Asi neexistuje výstižnější komentář k pozici občana v našem zdravotnickém systému. Na jedné straně se Čechům po listopadu otevřely dříve netušené možnosti lékařské péče, na straně druhé prozrazuje statistika neuvěřitelný nárůst nemocných (počet pracovních neschopenek stoupl za pět let o pětadvacet procent). Proto samozřejmě mluví stávkové výhrůžky MUDr. Ratha k většině tuzemců jasnou řečí: nebude-li po jejich, lékaři prostě vystoupí z obrázku, a my zůstaneme bez ochránce napospas zubaté.Na téměř stejné téma by se ovšem dal nakreslit i jiný výjev. V jeho popředí by tentokrát nenasytný muž v bílém plášti vypisoval haldy účtů pojišťovnám, zatímco vzadu by nuzně oblečený človíček marně šermoval smrtce před prázdnýma očima hubeným balíčkem stokorun. Jménem občanů by tento billboard mohl lékařům připomínat jejich „odpovědnost za vlastní zdravotnictví“. Současný spor lékařských společností s vládou totiž není jen o spravedlivém finančním ocenění hrdinů v souboji se smrtí, ale i o tom, kolik tento souboj stojí a zda jsou hloupí tlouštíci vůbec schopni ho zaplatit.

Tonoucí se stébla chytá

Není třeba chodit daleko pro důkazy, že ze všech polistopadových reforem se ta zdravotnická povedla nejméně.…