Smlouva s vakuem
V dnešní době považujeme za samozřejmost, že se klade důraz na propojenost přírodních věd s takzvanými společenskými (popřípadě humanitními) vědami.
V dnešní době považujeme za samozřejmost, že se klade důraz na propojenost přírodních věd s takzvanými společenskými (popřípadě humanitními) vědami. Otázkou zůstává, do jaké míry se těmto vědám podařilo vstřebat nové poznatky moderní fyziky, která v posledních desetiletích tak radikálně změnila náš pohled na hmotnou skutečnost. Většina nových objevů a teorií (jmenujme alespoň jednotnou teorii polí, teorie chaosu či otevřených systémů) byla výsledkem rozpracované kvantové teorie nebo teorie relativity a všechny mají jednoho společného jmenovatele: lze z nich odvodit filozofické a metodologické důsledky. Ve světle nových objevů a při vědomí, že civilizace je stále více ohrožena technologií, se naléhavě objevuje potřeba znovu zhodnotit vztah mezi člověkem a přírodou a mezi člověkem a společností.
Kvantová společnost
Otázku styčných bodů mezi fyzikálními zákony a zákony společenského chování - včetně politiky - si klade zajímavá kniha Kvantová společnost (The Quantum Society, 1994) britské autorské dvojice Danah Zoharové a Iana Marshalla. Ve svém čtivě napsaném díle autoři polemizují s tradičním anglosaským pojetím vztahu jedince a společnosti, ale jejich argumentace směřuje hlavně proti klasickému newtonovskému (tj. mechanickému) vidění světa a společnosti, jež stále ještě převládá nejen v přírodních vědách, ale i v názorech na společnost: sociální teorie se ze zajetí konceptů vycházejících z newtonovského světového názoru nemohou vymanit ani tehdy,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu