Přešminkovaná milenka

Winston Churchill v listopadu 1942 hodnotil prozatímní průběh války těmito slovy: „Tohle není konec. To není ani začátek konce. Je to ale snad konec začátku.“ Možná by byl i sám Velký Winston překvapen, jak přesně se jeho slova hodí pro úplně jinou „válku“ v úplně jiné době. Je to „válka o rychlou privatizaci v České republice“ a vede se již pátým rokem.Podle informací z médií by mohl nezávislý pozorovatel získat dojem, že je v této oblasti všechno šťastně za námi. Otcové privatizace se už dávno přestali přít, koho z nich jako prvního napadla kuponová myšlenka, a nejhalasnější diskuse týkající se Ministerstva privatizace se už vlastně točí jen okolo otázky, kdy bude zrušeno. Je skutečně důvod k optimismu?

Předpoklady a realita

Kuponová privatizace vytvořila předpoklad k rychlému a bombastickému vzniku kapitálového trhu. Po více než dvou letech ale musíme konstatovat, že zůstalo právě jen u předpokladu. Hektická privatizace způsobila, že v jednom okamžiku bylo na nový a pro zahraničí nečitelný trh vrženo obrovské množství akcií, a to akcí podniků, které byly ve většině případů stejně málo čitelné jako kapitálový trh sám. Zásadní problém se objevil vzápětí: totální nedostatek hotových peněz (likvidity) doplněný nezájmem zahraničního kapitálu o cenné papíry většiny našich společností. Zjednodušeně řečeno jsme občanům rozdali velkou většinu státního majetku, protože bylo jasné, že v ekonomice neexistuje dostatek volných prostředků k investování, a…