Kolik nám stát vezme

Zatímco v loňském roce měla vláda plná ústa výroků o tom, že jejím hlavním dlouhodobým cílem - jakožto vlády pravicové - je snižování daňového zatížení a celkové míry přerozdělování, v letošním roce je nálada jiná. Kabinet se chlubí především tím, komu v příštím roce přidá, jak báječně dokáže valorizovat důchody a jak se v příštím roce najde něco navíc pro všechny. Podstatné ale je, že zároveň tvrdí v navrhovaném státním rozpočtu, že se míra přerozdělování sníží o 0,5 %. Porovnáme-li ovšem oficiální údaje a odhady Ministerstva financí a Českého statistického úřadu ohledně HDP, inflace a rozpočtových výdajů pro letošek a příští rok, dojdeme k opačnému zjištění: podíl rozpočtových výdajů na HDP, tedy míra přerozdělování, se zvýší ze 43,4 na 44,3 %. Domnělé snížení umožňuje pouze hra s čísly, respektive neodůvodněná konstrukce tzv. deflátoru HDP (blíže viz článek Kouzla s čísly na str. 6).

Proč je celková míra přerozdělování vlastně důležitá? Každá ekonomika vytváří určitý roční hrubý národní produkt. Míra přerozdělování je procentem, které si stát z vytvořeného bohatství bere zpět a které dále z nejrůznějších důvodů a za pomoci nejrůznějších argumentů přerozděluje. Mírou přerozdělování v jednotlivých zemích můžeme měřit rozpínavost či velikost státu, respektive vlády. Někteří ekonomové mluví také o míře socialismu. Je totiž samozřejmé a přirozené, že čím více stát vlastně přerozděluje, tím koncentruje ve svých rukou větší moc. Jsou státy, kde je celkové…