Pracující jako rohlík
Současné spory v Radě hospodářské a sociální dohody týkající se případného zvýšení minimální mzdy doprovázejí úvahy o úloze odborů v moderní společnosti.
Současné spory v Radě hospodářské a sociální dohody týkající se případného zvýšení minimální mzdy doprovázejí úvahy o úloze odborů v moderní společnosti. Ozvaly se dokonce hlasy tvrdící, že odbory svým požadavkem zvýšit minimální mzdu jednají proti vlastním členům: pokud by prý prosadily takovéto opatření, bude to znamenat vyšší nezaměstnanost.Ti, kteří takto argumentují, směšují dvě různé otázky. Tou první je, zda existence institutu minimální mzdy obecně vede k vyšší nezaměstnanosti, druhou pak, zda odborářští bossové okrádají své členy o některé výdobytky věčného zápasu se zaměstnavateli.
Minimální mzda a nezaměstnanost
Po zvýšení minimální mzdy (za jinak stejných podmínek) pochopitelně bude následovat i nárůst nezaměstnanosti. Tento paradox vyplývá ze skutečnosti, že při zvýšení ceny za práci nad její tržní úroveň se přirozeně snižuje poptávka po pracovních silách. Firmy začnou přijímat méně zaměstnanců, a některé z nich dokonce propustí.Představme si hypotetickou situaci, kdy se vláda rozhodne, že stanoví minimální cenu určitého zboží - kupříkladu rohlíku na jednu korunu deset haléřů - aby tak zajistila výrobcům potřebnou rentabilitu. Výrobci rohlíků by mohli být spokojeni jen do chvíle, než zjistí, že jistá část spotřebitelů vlastní užitek z konzumace rohlíku hodnotí na méně než korunu deset. Pokud by k tomu došlo, znamená to pokles počtu prodaných rohlíků. Jde jistě o absurdní případ, současně ale nelze tvrdit, že se situace na trhu práce…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu