Jenom nadání nestačí

Pokud chce český hudebník při daňovém přiznání uvést svůj nástroj kvůli amortizaci do odpisových položek, nenajde ani jedinou, kam by se dal zapsat. Vloni tak mnozí umělci uváděli své nástroje jako „nářadí ruční mechanizované“, což zní přece jen lépe než „zařízení těžná hlubinných dolů“ nebo „stroje na pěstování a ochranu rostlin“. Daňoví poradci soudí, že je to možné. Ve skutečnosti má ale finanční úřad pět let na to, aby při hloubkové kontrole došel k jinému závěru a hudebníkovi napočítal penále. Stejně jsou na tom malíři s výtvarnými potřebami a vůbec všichni, kdo se živí uměleckou prací a potřebují k ní něco jiného než hlavu a ryze řemeslné nástroje.

Neschopní géniové

Po roce 89 u nás vzala postupně za své rozšířená představa umělců jako zvláštní kategorie nadlidí, kteří si zaslouží různé výsady a úlevy z toho důvodu, že jim talent a intuice umožňují vidět dál než ostatním. Obecně to není představa stará: v západním světě začala zapouštět kořeny po první světové válce a etablovala se o třicet let později. Komunisté navíc pochopili, že charismatické schopnosti spolu s egocentrismem, časté vlastnosti umělecky nadaných lidí, jsou snadno zneužitelné k přesvědčování obyvatelstva o čemkoliv. Státní podpora „umělců“ v sovětském bloku proto nabyla patologických rozměrů. Protože zejména u nás byly po roce 68 odstraněny z očí veřejnosti skoro všechny osobnosti, jejichž dílo něco znamenalo, nastala po listopadu radikální reakce: Pryč s výsadami,…