Poslední zvonění britského impéria

Dívá-li se někdo rád na běh dějin jako na zrychlený film, ať vyrazí do Hongkongu. Vše, co se tam dnes odehrává, je vlastně reakcí na postoje komunistické Číny, která 1. července 1997 převezme správu nad dnes nejvýznamnější výspou britského kolonialismu. Výjimkou nebyl ani zřejmě poslední demokratický akt v Hongkongu - volby do Zákonodárné rady, místního parlamentu, jež se uskutečnily 17. září.

Slova jako guma

Volby dopadly nečekaně - demokratické strany porazily své propekingské protivníky. Přesto však nezískaly v parlamentu většinu. V šedesátičlenném sboru bude mít volební vítěz - Demokratická strana - 19 křesel, její spojenci dalších 10. Přívrženci Pekingu mohou počítat s 10 místy. Zbytek si rozdělí nezávislí kandidáti a představitelé odborů.Politolog hongkongské Městské univerzity Joseph Čcheng říká: „Demokracie zvítězila. Lidé chtějí demokracii. Podporují politické reformy a žádají systém pojistek a záruk k vyjednávání s Pekingem.“ Čínská komunistická vláda je však nespokojena.Mluvčí pekingského ministerstva zahraničí Čchen-ťien označil konání voleb a rozšíření pravomocí voličů za „nerozumné, nespravedlivé a porušující dohody o převedení kontroly nad Hongkongem do čínských rukou“. Představitel hongkongské pobočky státní čínské tiskové agentury Sinhua (působí de facto jako velvyslanectví Číny v kolonii) dodal, že hlasování bylo „neregulérní“.Přitom podle podepsaných dohod se čínská vláda zavázala, že po padesát let po roce 1997 "zůstane…