Nedolustrováno
Lustrační zákon, který před čtyřmi lety otřásal Československem, zřejmě Poslanecká sněmovna tento týden prodlouží o dva roky, aniž se proti tomu někdo z opozice výrazněji ozval.
Lustrační zákon, který před čtyřmi lety otřásal Československem, zřejmě Poslanecká sněmovna tento týden prodlouží o dva roky, aniž se proti tomu někdo z opozice výrazněji ozval. „Je to passé,“ krčí rameny mluvčí sociální demokracie Jiří Kantůrek. „Naši poslanci to asi nepodpoří, ale žádné zvláštní stanovisko k tomu nemáme.“
Předkladatelé z ODS uvádějí pro zákon tytéž důvody, jaké zazněly před čtyřmi lety. Například podle Václava Krásy se „část nomenklatury zabydlela v hospodářské sféře a budou chtít proniknout do státní správy“, poslanec Tomáš Fejfar zase míní, že bývalí pomahači StB jsou „řiditelní“, tedy že by je někdo mohl kvůli jejich minulosti vydírat. „Nemíním polemizovat, zda jsou ve státní správě dnes,“ říká Fejfar, „ale ještě tak dva až čtyři roky by se tam neměli dostat.“
Jediným členem klubu ODS, který se k návrhu odmítl přidat, je málo známý poslanec ústavněprávního výboru Miroslav Novotný. Nejde však o žádnou senzaci: „Zákon samozřejmě podpořím, jen nemám rád takové akce, kdy všichni musejí cosi podepsat.“ Osobně by prý dal přednost zákonu o zpřístupnění svazků bývalé Státní bezpečnosti.
Důvodová zpráva k novele nepodává žádné zhodnocení lustrací - s vysvětlením, že v Čechách neexistuje „centrální kádrování“. Šéf archivního odboru Ministerstva vnitra Jan Frolík, jehož lidé vyřizují všechny žádosti o lustrace, uvádí, že za dobu platnosti zákona se vydalo 290 000 osvědčení. Nejčastěji o ně žádali policisté a vězeňští dozorci, dále šéfové…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu