Vepřové, brambory a středoevropská banka

Průběh vrcholné schůzky Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA), která se minulý týden odehrála v Brně, znovu potvrdil starou zásadu, že úspěch má mnoho otců. Nejlépe to dokládá skutečnost, že se dnes každý rád vydává za autora CEFTA. Také Praha. Přitom v prosinci 1992 přijela česká delegace do Krakova podepsat dohodu až ve chvíli, kdy se Polsko, Slovensko a Maďarsko rozhodly vytvořit regionální zónu volného obchodu i v případě, že by Česká republika (která se k věci do té doby stavěla skepticky) na toto řešení nepřistoupila. Po třech letech je už ale všem jasné, že CEFTA byla a je správná věc. Potvrdila to i zmíněná brněnská schůzka, kde zúčastněné země přijaly několik důležitých rozhodnutí.

Volný obchod, ale ne se vším

Především bylo v Brně ještě jednou oficiálně potvrzeno, že od 1. ledna 1997 vznikne mezi členskými zeměmi CEFTA zóna volného obchodu. Budou zrušena cla na zemědělské i průmyslové produkty. Bohužel to ale neznamená, že už za dva roky se Maďaři budou moci zakousnout do levného slovenského vepřového, že díky polským bramborám přestane v zimě Čechy strašit přízrak brambor v ceně pomerančů nebo že si Polák bude moci ve svém obchodě koupit dvakrát levnější vejce z Česka. Každá ze zemí, jež podepsaly dohodu CEFTA, má totiž během následujícího roku sestavit seznam svých tzv. mimořádně citlivých položek, na něž budou cla zrušena později. V případě České republiky lze očekávat, že se na tento seznam dostane mnoho druhů ovoce a…