Rusko ve staronové roli
Frekventovanými tématy zvláště západních komentátorů událostí v Rusku jsou srbofilie Moskvy a její imperiální ambice. Obojí leckdy přechází v ideologické hodnotící klišé.
Frekventovanými tématy zvláště západních komentátorů událostí v Rusku jsou srbofilie Moskvy a její imperiální ambice. Obojí leckdy přechází v ideologické hodnotící klišé. Prosrbská orientace, plynoucí z dějinných a kulturních tradic, může reálně existovat z pohledu řadového obyvatele Ruska, ale pro ruskou elitu je to záležitost povýtce účelová. Jinak řečeno: kdyby Západ podporoval Srbsko proti Muslimům a Chorvatům, bylo by to zřejmě Rusko, kdo by vzal Chorvaty a Muslimy pod svou ochranu. Nejinak je tomu i s proslovanskou orientací Ruska: tím spíše, že k jižním Slovanům patří nejen Srbové, ale i Chorvati a Muslimové.Balkán se stal předmětem ruské diplomatické ofenzívy v roce 1992, když Rusko ústy ministra zahraničí Andreje Kozyreva naznačilo, že ve své nové podobě nehodlá hrát druhé či dokonce třetí housle ve světě. Rozdíly mezi přístupem Západu a Ruska k bosenskému konfliktu, časem stále narůstající, je tudíž třeba vnímat jako snahu Ruska o návrat do role mocnosti, s jejímž hlasem se musí počítat. To si ostatně uvědomuje i Západ.
Strach na Baltu
V posledních dnech však zazněl z Moskvy nezvykle konfrontační tón. Boris Jelcin na tiskové konferenci v Moskvě ho adresoval nejen ruské veřejnosti, což bývá v předvolebním zápase obvyklé, ale především světu: kritizoval Západ, USA a NATO za útoky proti bosenským Srbům. Loni v prosinci na budapešťské schůzce Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (nyní Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu