Hrobové ticho v sekretariátu

Rána, kterou poslanec Jozef Wagner srazil k zemi svého stranického kolegu Václava Grulicha, zřejmě sociálním demokratům zkomplikuje život více, než se čekalo. Původně celkem úsměvná historka o sporu dvou příliš zapálených politiků nad kandidátními listinami dostala v průběhu dvou týdnů nečekaně odpudivou tvář. Jak jsme již před týdnem napsali, vysvětlil Wagner příčiny svého vzteku stranické komisi jednoznačně: rána byla odplatou za Grulichovu nadávku „ty židovská svině!“ Nikdo z Lidového domu na tento popis událostí zatím nereagoval, zato Jozef Wagner nejenže zůstal členem strany, ale stal se navíc i jejím severočeským lídrem pro příští volby. Vezmeme-li to (a jinak ani nelze) jako nevyslovené potvrzení Wagnerovy verze, přesouvá se automaticky pozornost z dosavadního „útočníka“ na dosavadní „oběť“. Molitanovým límcem přizdobený Grulich sice nad obviněním kroutí hlavou: „Něco takového je zcela mimo mé chápání,“ nicméně ani on za celých sedm dní proti jeho publikaci veřejně neprotestoval.

Bilance naší druhé nejsilnější strany, která se už dnes netají svou chutí převzít po volbách vládu, je tedy v tomto případě neveselá. Má totiž na výběr pouze dvě varianty: buďto si na místopředsednickém křesle pěstuje puncovaného antisemitu, nebo nabídla severočeským voličům jako svou nejlepší osobnost nestoudného lháře a navíc násilníka.

Není divu, že takto rozdané karty zarazily i jinak nevyčerpatelnou výřečnost předsedy Zemana. Hrobové ticho v sekretariátu sociálních…