Haider touží po moci

Zasadí-li sedlák strom, smí ho taky porazit, praví korutanské přísloví. Není náhodou, že ho v uplynulých týdnech rakouští novináři připomněli v souvislosti s nejnovějšími záměry Jörga Haidera, předsedy Svobodných. Nejlépe totiž vystihuje nezvykle ostrou reakci šedé eminence korutanské sekce hnutí, sedláka Aloise Hubera: ten svému šéfovi veřejně vytkl, že v honbě za vládní funkcí ve Vídni je ochoten hodit přes palubu jeden z hlavních pilířů jejich dosavadní politiky. Co je příčinou této rebelie?Haider v televizním cyklu „letních rozhovorů“ s představiteli rakouských parlamentních stran prohlásil: „Dosavadní pasáže stranického programu, v nichž se zdůrazňuje příslušnost Rakouska k `německému společenství`, mnohé voliče odrazují od toho, aby dali při volbách hlas Svobodným. Svobodní se proto musí v budoucnu profilovat jako strana rakouských vlastenců.“ Na první pohled se zdá, že jedno s druhým nesouvisí. Proto nebude na škodu osvětlit význam Korutan pro Svobodné i samotného Haidera.

Ve šlépějích velkoněmců

Alois Huber patří k zakladatelům Svobodné strany Rakouska (od loňska hnutí Svobodní) v Korutanech. Právě on v roce 1986 výrazně napomohl ke zvolení Haidera do čela strany. Ta se tehdy nacházela v těžké krizi. Role menšího partnera ve vládě socialisty Freda Sinowatse jí moc neprospívala: přízeň voličů neustále klesala a její ministři byli takřka permanentně terčem kritiky médií i méně významných funkcionářů vládního spojence. Navíc se stále…