Ve jménu osvíceného vládce

Demokracie, tvrdí sebevědomí východoasijští vůdci, náleží k hodnotovému systému Západu, který je asijské kultuře cizí. Oslněni hospodářským růstem, favorizují specifickou „asijskou cestu“, pro niž je příznačný ekonomický pragmatismus, vlažný vztah k lidským právům a pozoruhodná tolerance k autoritářským režimům.Převážná většina zemí na východě Asie přijala myšlenku svobodného trhu. Mnohé z nich však nejeví přílišný zájem o reformy politické. I proto mnozí východoasijští politici vzývají „alternativní asijské hodnoty“, k nimž řadí tradiční sloupy konfuciánské morálky jako poslušnost, tvrdou práci, starost o prosperitu rodiny a obce, řád a společenskou harmonii, hospodárnost a především pevnou paternalistickou vládu. Hospodářský úspěch oblasti prý vychází právě z těchto hodnot.

Stát potřebuje kázeň

Razantní kritik demokracie, bývalý singapurský premiér Lee Kuan Yew (podrobně Respekt 18/95) varuje Asii, aby nepropadla západním formám vlády. Říká, že demokracie brzdí hospodářský rozvoj, neboť rozmělňuje moc a tím zpomaluje rozhodovací proces: „Věřím, že stát potřebuje k rozvoji spíše disciplínu, kázeň.“ Hojnost svobod podle něj vede k uvolnění pořádku - a chaos ekonomickému úspěchu nepřeje. Jiný protagonista „asijské cesty“, malajsijský premiér Mahathir Mohamad, tvrdí, že země třetího světa nejsou na demokracii připraveny a její zavedení může přinést pouze anarchii. Tyto názory nalézají ohlas v Číně i ve Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN). Padají…