Čarovná moc soutěžení
Rozumí se samo sebou, že na významný projekt by měla být vypsána architektonická soutěž. Je to přece ten nejlepší způsob výběru.
Rozumí se samo sebou, že na významný projekt by měla být vypsána architektonická soutěž. Je to přece ten nejlepší způsob výběru. Česká veřejnost se o tom mohla přesvědčit i na právě skončené expozici ve Valdštejnské jízdárně, která vystavila práce z mezinárodní soutěže na řešení budovy Hypobanky na náměstí Republiky. Vítězný návrh na další velkou novostavbu ve středu staré Prahy je skutečně nejpřesvědčivější: jednoduchostí, ekonomickým půdorysem i přehledným bankovním provozem. Také celkový objem stavby se zdá být ze všech návrhů nejpřiměřenější. Avšak profesoři, studenti, domácí i zahraniční architekti, kteří výstavu navštívili, návrhem nadšeni nebyli. Zdál se jim nudný a bez velkého výtvarného gesta. Mohli jsme však očekávat něco jiného?
Architektura proti městu
Postavme se před Obecní dům a zkusme si novou banku představit. Tam, kde je dnes volné prostranství, bude až k uliční čáře jako pokračování neogotických kasáren pražské posádky trčet k nebi neofunkcionalistický hranol. Tuto velikou, z měřítka zástavby vystupující hmotu se mnoho návrhů pokoušelo dělit a tvarovat. Nemohlo se to však podařit. Stavební program totiž přesahuje míru, kterou lokalita unese. A není to poprvé v posledních letech, kdy byla vypsána soutěž na projekt, který je pro lokalitu příliš velký. Vedle náměstí Republiky můžeme zmínit třeba palác Myslbek na nedalekých Příkopech nebo hotel Four Seasons na Alšově nábřeží.Ve všech třech zmíněných případech se postupovalo podle…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu