Význam oslovení
Přesně třicet let po smrti Martina Bubera (8.2.1878 ve Vídni - 13.6.1965 v Jeruzalémě) se do rukou českého čtenáře dostává první monografická studie o tomto významném židovském mysliteli.
Přesně třicet let po smrti Martina Bubera (8.2.1878 ve Vídni - 13.6.1965 v Jeruzalémě) se do rukou českého čtenáře dostává první monografická studie o tomto významném židovském mysliteli. Překlad knihy nazvané prostě Buber, která původně (před 27 lety) vyšla v německé prestižní řadě Rowohltových monografií, vydalo olomoucké nakladatelství Votobia. Publikace si činí nárok být úvodem do Buberova díla - životopisu myslitele je věnováno pouze úvodních třicet stran, a i ty vycházejí převážně z Buberových autobiografických textů. Rozhodně však není oddechovou četbou. Autor monografie Gerhard Wehr (nar. 1931), dříve diakon evangelické církve v Bavorsku, se snaží vyložit Buberovy myšlenky i jejich pozadí, aniž by sám zaujímal výrazně hodnotící stanovisko. Vezmeme-li do ruky navíc původní práce M. Bubera, které u nás dosud vyšly, a sekundární literaturu, můžeme dostat již celkem slušný obraz tohoto neopominutelného myslitele 20. století.
Obnovené souvislosti
Martin Buber prožil dětství v Haliči, studoval ve Vídni, Curychu, Lipsku a Berlíně. Již od studentských let působil v sionistickém hnutí. Na rozdíl od jeho zakladatele Theodora Herzla však nechápal sionismus politicko-nacionálně, ale hlavně kulturně a nábožensky. Sionismus pro něho znamená „znovunastolení souvislostí, obnovený vztah ke společenství“; zřízení židovského státu se podle něj nesmí stát samoúčelem: "národní seberealizace podle návodů biblického humanismu, uskutečnění Boží říše, je mnohem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu