Mezi jestřáby a pragmatiky

Během sedmiměsíční války v Čečensku zahynulo podle odhadů 15 až 30 tisíc osob. Velký rozptyl v počtech naznačuje, že počet obětí je zřejmě vyšší a že s přesnými čísly to bude jako se sovětskými „odhady“ obětí velké vlastenecké války z let 1941–45. Ačkoli celý svět - a ruská veřejnost snad na prvním místě - válku odsuzoval jako barbarskou, její „legitimitu“ oficiálně posvětily tři výnosy prezidenta Jelcina, a tak ani Západ moc ostře neprotestoval. Šlo koneckonců o udržení územní celistvosti Ruska, jehož rozpad si nikdo nepřeje.

Černomyrdin boduje

Ruský parlament často kritizoval čečenské počínání „silových ministrů“, podporovaných Jelcinem. Nyní dosáhl toho, že ústavnost Jelcinových výnosů měl posoudit Ústavní soud Ruské federace. Jeho verdikt však vyzněl mnohem nejednoznačněji, než by se v podobných případech dalo očekávat: Jelcinův výnos „O opatřeních k zastavení činnosti nezákonných ozbrojených formací na území Čečenské republiky a v oblasti osetsko-ingušského konfliktu“ z 9. prosince 1994, tedy onen výnos, na jehož základě vtrhla o dva dny později do Čečenska ruská vojska, je „zcela v souladu s ruskou ústavou“. Naproti tomu dva časově předcházející Jelcinovy výnosy odmítl ústavní soud posuzovat, neboť to „není v jeho kompetenci“.Oba výnosy však stojí za zmínku. Výnos z 2. listopadu 1994 „O základních principech vojenské doktríny“ byl v ruském i zahraničním tisku dostatečně komentován, ale výnos z 30. listopadu 1994 "O opatřeních k zachování…