Rub a líc jedné zprávy
Respekt číslo 29 podrobně vylíčil události, které předcházely pádu východobosenské enklávy Srebrenica, první ze šesti "bezpečných zón", vyhlášených Radou bezpečnosti OSN.
Respekt číslo 29 podrobně vylíčil události, které předcházely pádu východobosenské enklávy Srebrenica, první ze šesti „bezpečných zón“, vyhlášených Radou bezpečnosti OSN. Vzhledem k tomu, že mezitím padla i enkláva Žepa, zopakujeme pouze několik základních dat a pokusme se rekonstruovat, jak pád Srebrenice probíhal. Je pravděpodobné, že pád Žepy se odehrál za podobných okolností.
Bezpečnost na dva roky
Ve Srebrenici a bližším okolí žilo před válkou zhruba 37 000 obyvatel v následujícím poměru: 72,5 % Muslimů a 25,2 % Srbů. Srbové ještě před vypuknutím bojů ze Srebrenice vesměs odešli, tisícům Muslimů se podařilo uprchnout, ale více než polovina obyvatel zůstala. Díky organizačním schopnostem se zpočátku ubránili srbské přesile a spolu s téměř deseti tisíci muslimských uprchlíků, kteří se do Srebrenice během války dostali, jakž takž živořili následující tři roky. Enkláva, ve které se tak nacházelo něco přes čtyřicet tisíc lidí, ze celé tři roky nepadla do srbských rukou. Jen jednou se ji Karadžičova armáda pokusila dobýt - v roce 1993. A právě tehdy se podařilo agresory zastavit vyhlášením Srebrenice za „bezpečnou zónu“.Mezitím ale Karadžičovi a jeho lidem došlo, že tuto rezoluci Rady bezpečnosti mohou klidně použít k toaletním účelům. Když uznali za vhodné, nezaváhali a po několikadenním bombardování město téměř bez problémů obsadili. Psal se 11. červenec 1995. Dva letouny NATO svrhly během srbského postupu několik bomb a zničily jeden či dva…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu