Mururoa je u protinožců

Francouzský prezident Jacques Chirac vydal v červnu oficiální komuniké, v němž světu oznámil obnovení pokusných jaderných výbuchů v oblasti jižního Pacifiku. V samotné Francii tím vyvolal skutečnou polemiku a zostřený mediální zájem pouze na několik dnů. Patová situace vojsk OSN v Bosně a tamní střelba na pohyblivé terče v podobě francouzských vojáků, vtažení premiéra Juppého do dalšího kola aféry kolem zisku levných státních bytů a především začátek letních prázdnin, to vše přeměnilo celý problém v osamocené vlny, jež čas od času proběhnou sdělovacími prostředky. Ale i tak jde většinou o komentáře negativních reakcí v Tichomoří a v Japonsku: hořící konzulát, demonstrace, poplivaní galští turisté či bojkot zboží s visačkou Made in France. Přímé odezvy na Chirakovo rozhodnutí v samotné Francii tak vyhraněné nejsou.

V duchu de Gaulla

Vládní koaliční strany, gaullistické Sdružení pro republiku a Svaz pro francouzskou demokracii, tvořící základ současné parlamentní většiny, přijaly prezidentovo rozhodnutí jako nezbytný krok, kterým si Francie coby vlastník moderních jaderných zbraní zajišťuje pozici mezi ostatními velmocemi, tedy vliv na světovou politiku. I když tu nejde o zcela jednoznačný konsenzus, existující výhrady se netýkaly ani tak samotného obsahu jako spíše formy sdělení, jež bez předběžných konzultací postavilo francouzské spojence před hotovou věc.Kdo ale vnímá Chiraka jako pokračovatele odkazu generála de Gaulla, k čemuž se dnešní…