Překročit práh beznaděje

Futurologie se zesměšnila již dostatečně, tvrdí Stanislaw Lem. Ještě aktuálnější jsou však dnes možná slova, která před 2 500 lety vyřkl Konfucius: „Kdo vážně nepřemýšlí o vzdáleném, bude poděšen blízkým.“ Následující text je pokusem o striktně formulovaný a (pro potřeby Respektu) zhuštěný pohled na problémy, které svět podle našeho názoru čekají na počátku příštího tisíciletí.

Ve znamení individualismu

Za posledních 200 let prodělala naše civilizace překotný vývoj, který byl logickým završením trendů, jež se zrodily v evropské civilizaci v době renesance, reformace a velkých zámořských objevů. Duchovní a společenské síly, uvolněné v této éře, spolu s bohatstvím ze zámořských kolonií a obchodu, vedly euroamerickou civilizaci k průmyslové a vědeckotechnické revoluci, ve sféře společenské pak ke vzniku liberálních demokracií a vyhraněného individualismu. Tento vývoj dnes dosáhl vrcholu, zároveň se však ocitl na hranici zlomu: příští dvě století přinesou ve vývoji světové civilizace zcela nové prvky.Základním problémem budoucích desetiletí bude pravděpodobně jev, který se projevuje v plné míře již dnes - disproporce ve vývoji společenských struktur. Na jedné straně se jedinec může sociálně zcela separovat (od používání walkmana až po módně soběstačnou domácnost), na druhou stranu je fyzicky na společenství zcela závislý (při prvním vypnutí proudu umře hlady). Všechny dnešní společenské řády potřebují sociálně separované jedince (dají se lépe…