V žáru irského léta

Osmačtyřicet hodin trvalo napjaté vyčkávání stovek členů Oranžského řádu z řad ulsterských protestantů, nastoupených ve slavnostních uniformách s prapory, vojenskými bubny a šavlemi k pochodu katolickými čtvrtěmi Portadownu. Proti nim stál policejní kordon po zuby ozbrojených příslušníků Královského ulsterského sboru s rozkazem zabránit možnému střetnutí mezi protestanty a katolíky. Mír v provincii je po deseti měsících stále příliš křehký na to, aby se veřejná demonstrace náboženské víry obešla bez hrozby šarvátek a davového násilí, a tedy i bez policejní asistence. Po dvou dnech a po dvou nocích horečnatého vyjednávání unionisté nakonec odložili válečné prapory a pochodovali za vzdorného ticha katolickou částí města.O dva dny později se situace opakovala v Belfastu. I tam se nakonec pochod na počest vítězství protestantského anglického krále Viléma III. nad jeho tchánem, katolíkem Jakubem II., u irského Boyne v roce 1690 obešel bez konfliktů.

Voják, nebo bandita

Desetiměsíční příměří v Ulsteru se otřáslo již počátkem července po kontroverzním propuštění seržanta britské armády Lee Clegga na svobodu. Clegg byl v roce 1992 odsouzen za vraždu osmnáctileté Irky Karen Reillyové. Jako příslušník elitní parašutistické jednotky ji v létě 1990 zastřelil dávkou ze samopalu, když projela v ukradeném autě jedním z vojenských kontrolních stanovišť v Belfastu. Nejméně čtyři střely prolétly zadním sklem, jedna z nich ji smrtelně zranila do zad.Letos v lednu…