Jak se mění tvář Ameriky

Tvář Spojených států předurčili první osadníci - anglosaští puritáni. Na rozdíl od španělských a portugalských katolíků nebyli stoupenci míšení ras, a tak se Američané vždy rozdělovali podle rasové příslušnosti. Proto také USA prošly různými stadii menšinové politiky: od segregace přes asimilaci, integraci až po multikulturalismus. A proto také dlouho řídily přistěhovalectví na základě rasových kvót.První zákon o americkém občanství z roku 1790 omezoval naturalizaci jen na cizince s bílou pletí. Platil až do roku 1952, ačkoliv po zrušení otroctví (1865) byl doplněn o dodatek, umožňující získat občanství i americkým černochům. Indiánům bylo nabídnuto občanství v roce 1924. Roku 1965 vláda zrušila imigrační zákon, založený na rasových kvótách, které preferovaly bílé. Od té doby se v USA kromě 15 milionů Hispánců usadily i téměř 4 miliony Číňanů, Japonců, Korejců, Filipínců, Vietnamců, Laosanů a Kambodžanů. Tito asijští Američané - podobně jako milion přistěhovalců z Indie, Pákistánu a Bangladéše - se barvou pleti a fyziognomií liší od americké většiny a přinesli s sebou i jinou kulturu a náboženství.

Segregace

Názory současných Američanů na otázky rasy se liší. Většina antropologů rasu jako biologickou kategorii odmítá. Nicméně v úředním styku, na formulářích nebo při sčítání obyvatel se dnes v USA používá pět rasových kategorií: 1. Kavkazan (běloch), 2. černoch, 3. Asiat nebo ostrovan z Tichomoří, 4. Indián, Eskymák či Aleut, 5. ostatní.Přesné…