Hrdinou omylem
Přestože podle Ústavy má v Česku každý právo na svobodné šíření informací, místní státní úředníci mohou tyto vymoženosti podle svého uvážení omezovat. A nejen to - snahu naplňovat ústavní práva mohou dokonce trestat.
Přestože podle Ústavy má v Česku každý právo na svobodné šíření informací, místní státní úředníci mohou tyto vymoženosti podle svého uvážení omezovat. A nejen to - snahu naplňovat ústavní práva mohou dokonce trestat. Na vlastní kůži se o tom přesvědčil redaktor Severočeského deníku Jaroslav Kolář z Ústí nad Labem. Už téměř tři měsíce je totiž trestně stíhán za to, že v roce 1993 zveřejnil informace spadající do kategorie „služební tajemství“. Nejde o maličkost: bude-li nakonec souzen, hrozí mu až tříletá ztráta svobody. Případ je dosud ve stadiu vyšetřování a spíš než veřejnost zajímá kolegy novináře. Nicméně i když se hraje o svobodu slova, a tedy o mnoho, už nyní je jasné, že první česká „novinářská“ aféra do učebnic žurnalistiky nevstoupí. Role ústeckého redaktora totiž do obrazu novináře bojujícího s policejní hydrou příliš nezapadá.
Němci jsou tady
I když se zprávy o Kolářově trestním stíhání objevují od května pravidelně v novinách, připomeňme ve stručnosti, o co před dvěma lety šlo. Na podzim 1993 publikoval J. Kolář v Severočeském deníku informaci, že se na českém území pohybují v rozporu s mezinárodními dohodami příslušníci německé pohraniční stráže a naše oficiální místa o jejich aktivitě nic nevědí. Pár dní nato vysílala reportáž v podobném duchu německá televizní stanice ARD, jejíž redaktoři na materiálu s ústeckým žurnalistou spolupracovali. Podklady novinářům poskytl jistý Bedřich F., Kolářův přítel z mládí, který v té době sloužil…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu